Krušné hory

Krušné hory jsou přibližně 250 km dlouhé a 4 km široké a tvoří pohoří. Hřebenem hor prochází hranice mezi Českou republikou a Německou republikou. Východně sousedí Krušné hory se Saským Švýcarskem, západně se Stračími horami (Elstergebirge) a Fogtovým uzemím (Vogtland). Jižně od pohoří Osterzgebirge leží Severočeská pánev (uhlí) a na protější straně České středohoří.

Krušné hory jsou tzv. "pultové pohoří" (pohoří ve tvaru pultu). Vznikly jednostranným zvednutím zemské desky. Na německé straně se pohoří zvedá pomalu, na české straně klesá strmě dolů. Velmi dobře je to na české straně patrné z Komáří Vížky 807,5 m, která se nachází přesně na hraně „pultu“.

Nejvyšší vrcholky Krušných hor:

Hora Klínovec v České republice (1244 m) a Hora Fichtelberg (1214 m), oba u Oberwiesenthalu.

Své jméno získaly Krušné hory díky místnímu dobývání rudy (v němčině Erzgebirge - Erz = ruda), které začalo společně s osídlováním ve 12. století. Dobývalo se zde stříbro, olovo, zinek, kobalt a železo. Těžba byla zastavena v 17. století. Po tomto období dochází k rozvoji výroby dřevěných výrobků a hraček, a to především v oblasti pohoří Osterzgebirge. Také sklářství zde má svoji tradici.